Bělorusko - celní unie zlevnila export u pětiny položek
Přestože Evropská unie kritizuje politické poměry v Bělorusku, obchodně se obě strany čile sbližují. I český obchod s touto zemí je v posledních dvou letech rekordní. Celní unie, kterou Bělorusko vytvořilo společně s Ruskem a Kazachstánem, byla někdy kritizována jako nová bariéra obchodu. Konkrétně v případě Běloruska ale pro české exportéry znamená zlepšení – clo totiž kleslo téměř u pětiny vyvážených položek, zatímco se zvýšilo jen u sedmi procent z nich.
Vzájemná obchodní výměna mezi Českem a Běloruskem se do roku 2008 vyvíjela pozitivně. V roce 2008 dosáhl celkový obrat historického maxima: Činil víc než 433milionů dolarů. V následujícím roce byl však obchod negativně ovlivněn globální hospodářskou krizí a jeho objem rázem klesl oproti předchozímu roku zhruba o 40 procent.
V roce 2010 se situace stabilizovala a vzájemný obchod dokonce překonal dosavadní rekord. Celkový obrat dosáhl úrovně 435 milionů dolarů.
Pozitivní trend pokračoval i loni. Už za období leden až listopad dosáhl celkový obrat nového rekordu 441 milionů dolarů. Z toho český vývoz činil 306 milionů. Přestože je obrat rekordní, snížení tempa růstu našeho vývozu do Běloruska lze přisuzovat tamní složité hospodářské a finanční situaci. Největšími položkami českého vývozu jsou tradičně stroje a zařízení, dále pak chemikálie a tržní výrobky tříděné.
Jednotný sazebník srovnal cla tří států Bělorusko má klíčového obchodního partnera v Rusku. Spolu s ním a s Kazachstánem vytvořily v roce 2010 celní unii, v jejímž rámci sjednotily celní sazby. Pokud jde o přímý dopad na český export, nezaznamenalo však Ministerstvo průmyslu a obchodu žádné významné negativní dopady.
Naopak konkrétně v případě Běloruska došlo ke zlepšení podmínek přístupu na trh, neboť došlo k poklesu celního zatížení. Na základě nového celního sazebníku se snížily celní sazby u zhruba 20 procent položek významných pro český export. Dle předběžného odhadu z 11 tisíc zbožových položek jednotného celního sazebníku zůstalo přibližně 75 procent sazeb dovozního cla na stávající úrovni. Kolem 18 procent položek má clo sníženo a přibližně sedm procent naopak zvýšeno, tedy pouze zhruba 800 položek. Běloruský průmysl čeká obnova Mezi perspektivní odvětví dvoustranné spolupráce patří: * průmysl a strojírenství se zaměřením na modernizaci průmyslových podniků a zdokonalování technologie výroby; * energetika se zaměřením na tepelné a vodní elektrárny (případně na jaderné elektrárny) a na alternativní zdroje; * chemický a petrochemický průmysl se zaměřením na výstavbu nových jednotek na zpracování ropy nebo modernizaci stávajících kapacit; * zemědělský a potravinářský průmysl se zaměřením na chov dobytka a zpracování masa a mléka; * doprava a dopravní infrastruktura se zaměřením na modernizaci dopravních prostředků, zvýšení bezpečnosti jejich provozu a výstavbu logistických center. Ve všech jmenovaných odvětvích již české firmy úspěšně realizují své projekty a dá se předpokládat, že spolupráce v nich bude nadále pokračovat.
Dvě třetiny ekonomiky jsou v rukou státu Bělorusko není členem Světové obchodní organizace. Jde o zemi s direktivně řízenou ekonomikou (70 procent ekonomiky je v rukou státu) s tržními prvky, kde je uplatňována poměrně široká ochrana domácího trhu.
Země má ale enormní zájem o zahraniční investice a přijímá řadu opatření pro jejich přilákání. Soukromé podnikání formálně omezováno není. Fakticky ovšem, kvůli mnoha administrativním restrikcím, nedosahuje podnikatelské prostředí v Bělorusku standardů běžných v Evropské unii.
Unie je druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem Běloruska. Přitom objem vzájemného obchodu mezi unií a Běloruskem trvale roste. Je třeba zmínit, že EU přijala vůči Bělorusku v souvislosti se situací v zemi sankce politického charakteru, nikoliv ekonomického.
Bělorusko je spolu s dalšími východoevropskými sousedy EU je cílem iniciativy Východního partnerství, která má mimo jiné podpořit ekonomickou transformaci východních partnerů a ekonomicky je více integrovat s EU.
Na jaře vyrazí podnikatelské mise V uplynulém období už byly organizovány mise například do Vitebské a Brestské oblasti, které pomohly českým firmám zmapovat místní možnosti a najít nové partnery.
I letos budou probíhat akce na podporu vzájemného obchodu s Běloruskem. V první polovině května se uskuteční v Minsku čtvrté zasedání česko-běloruské smíšené komise a ještě do zasedání komise proběhnou jednání některých pracovních skupin.
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje společně s Komorou pro hospodářské styky se SNS a Zastupitelským úřadem ČR v Minsku na březen podnikatelskou misi českých firem do Grodna a Minsku a následně prezentaci českých technologií ve zpracovatelském průmyslu v Minsku.
Podobně jako vminulém roce se očekává také účast běloruských podniků na mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně a pořádání česko-běloruské konference „Business den Běloruska“.
Další společné akce na podporu vzájemného obchodu budou dohodnuty na základě závěrů česko-běloruské smíšené komise.
***
Běloruská republika
Počet obyvatel: 10 milionů Rozloha: 208 tisíc km2 Hlavní město: Minsk Měna: 400 běloruských rublů (BRY) je zhruba jedna koruna
Alta modernizovala továrnu za 100 milionů dolarů
Pro bělorusko je typický automobilový průmysl, který produkuje odolné nákladní vozy nebo robustní traktory. Pro tento obor jsou tak logickým partnerem české strojírenské firmy. Zatímco třeba česká firma Motorpal se stala hlavním dodavatelem čerpadel Minského motorového závodu, pro společnost Alta byla zase trefou do černého spolupráce s dalším běloruským gigantem – s automobilovým podnikem BELAZ.
Se společností, jejíž jméno je zkratkou slov Běloruský automobilový závod, začala česká firma obchodovat už v roce 1992. V letech 1998 až 2003 mimo jiné ve dvou etapách modernizovala jeho továrnu, což byla zakázka v celkové hodnotě víc než 100 milionů dolarů.
Vedle toho Alta aktivně spolupracuje v oblasti vývozu a dovozu i s běloruskými firmami Granit, s Minským traktorovým závodem, s Minským automobilovým závodem, s Minským motorovým závodem a s cementárenskými společnostmi.
Alta má v oblasti strojírenství široký záběr. Specializuje se i na dodávky techniky pro těžební průmysl, stavební technologie, hutnictví či energetiku. Východní Evropa je dominantním teritoriem Alty. Vedle Běloruska je úspěšná především v Rusku a na Ukrajině.
Zemi trápí vysoká inflace
Bělorusko je zemí s jednou z nejnižších hustot obyvatelstva v Evropě. Žije zde zhruba 10 milionu obyvatel, což představuje jen 49,5 obyvatele na kilometr čtvereční. Více než 40 procent jejího povrchu pokrývají lesy. Země neoplývá nerostným bohatstvím, a musí se tedy spoléhat zejména na své zemědělství a průmysl.
V sovětských dobách byly běloruský průmysl a zemědělství v porovnání s ostatními republikami považovány za poměrně vyspělé. Po rozpadu Sovětského svazu a vzniku samostatného Běloruska v roce 1990 však v zemi neproběhly téměř žádné významné strukturální reformy a ekonomika začala zaostávat. Státní sektor, který představuje téměř tři čtvrtiny běloruského HDP, zůstává dominantní částí ekonomiky. Vzhledem ke geografické poloze mezi Ruskem a Evropou jsou jejím významným prvkem úzké vazby na Ruskou federaci. Ve vleku Ruska Až do finanční krize vykazovala běloruská ekonomika velmi solidní růst HDP mezi osmi až 10 procenty. V roce 2009 se však ekonomický výkon propadl k nulovým hodnotám.
Hlavní příčinou stagnace byl vnější šok, když se nejvýznamnější běloruský partner – Rusko – v důsledku globální ekonomické krize propadl do recese. To mělo velmi negativní vliv na běloruské vývozy do Ruska, které tvoří více než třetinu celkového exportu. Průmyslová produkce, která v předchozích letech rostla meziročním tempem přesahujícím 10 procent, poklesla o dvě procenta. Zdražování kolem 10 procent za rok V roce 2010 se běloruská ekonomika vrátila k solidnímu tempu růstu HDP kolem sedmi procent, zejména díky expanzivní rozpočtové politice, ovlivněné blížícími se prezidentskými volbami. V loňském roce se ale plně projevily dlouhodobé makroekonomické nerovnováhy a ekonomický vývoj znatelně zpomalil. Dynamika růstu HDP se snížila zhruba o polovinu na 3,5 procenta. Země se zároveň dlouhodobě potýká s vysokou mírou inflace kolem 10 procent. Vzhledem k prohlubující se mezinárodní izolaci země se bohužel nezdá, že by se na horizontu objevoval nějaký významnější obrat k lepšímu. Země se přitom do budoucna může opřít o kvalifikovanou pracovní sílu a poměrně kvalitní infrastrukturu. Jaroslav Vomastek ředitel odboru ekonomických analýz Ministerstvo průmyslu a obchodu Země má enormní zájem o zahraniční investice a přijímá řadu opatření pro jejich přilákání.
Autor: Tomáš Stingl
Zdroj: ceskyexport.tyden.cz